Něco jiného je, když je v plánu jen krátká vyjížďka. Tu vydrží každý, protože tělo není tolik namáháno. Ovšem celý den to už je „jinačí kafé“, jak říkají na Valašsku.
Jezdec si opravdu musí být jist, že to vydrží a podle možností si zařídit vše tak, aby seděl na koni co nejvíce pohodlně. Ovšemže stejně pohodlně se musí cítit i zvíře na kterém pojede. Oba si tak ušetří případné nesnáze, nebo snad dokonce neshody.
Je třeba pro koníka volit vhodné sedlo, ale také ostatní výbavu, aby koně nikde nic netlačilo.
To platí stejně pro sedla jako pro ohlávky pro koně a další výbavu.
Proč je ohlávka tak důležitá a co to vlastně je? Zkušení jezdci vědí, pro ty neznalé stručně nastíníme.
Někteří lidé si totiž pletou pojmy, jako právě ohlávku, uzdu nebo udidlo. Vězte tedy, že to není jedna věc, ale každá je jiná. A protože nás zajímá jen ohlávka, budeme si číst o ní. Uzdu má ten, kdo na koni jede, ohlávku má ten, kdo koně vede. Tedy, přesněji, nemá ji on, ale zvíře.
Ohlávku má kůň na hlavě a za ušimaa dělá se ve velké většině z plochých řemenů. Ale může e být z jiných materiálů, hodně se setkáme s provazovou, která se uzluje.
Za tuto ohlávku se kůň vede, ale také někam přivazuje, pokud nechceme a by se nám někam zatoulal.
K delšímu používání jsou určeny ohlávky speciální. Ty by neměly chybět v žádné stáji. Používají se pro citlivější zvířata a pro ty která si teprve zvykají. Tyto ohlávky bývají podšity různým materiálem, většinou to bývá něco, pod čím nehrozí zapaření. K tomu se ještě může přidat týlní pásek, který má zabránit zvířeti a by se mu celé zařízení smeklo z hlavy.
Z toho vidíte, že i tato maličkost je nutná, aby kůň nedělal hlouposti. Totiž jezdec jistě bude dělat nějaké přestávky, popřípadě kdykoli může vzniknout situace, kdy bude třeba koně vést. Proto je třeba mít tuto věc s sebou a při případné pauze koně řádně uvázat.